Anežka Kociánová

Anežka Kociánová se narodila 4.ledna 1922 v Kamenici, č.p.50, jako prvorozené dítě Bohumila Kociána a jeho manželky Anežky, rozené Komínkové. Porodní bábou byla Karolína Pruknerová z Kamenice, č.p.294. Dne 6.ledna byla Anežka farářem Janem Možným pokřtěna a jejími kmotry se stal Anton Slezák, tkadlec v Kamenici, a jeho manželka Aloisie.

Dne 1.září 1928 zahájila malá Anežka školní docházku v šestitřídní škole v Kamenici. Výkaz o docházce a prospěchu žactva první třídy této školy ve školním roce 1928/1929 nám dává nahlédnout do složení pedagogického sboru. Třídní učitelkou byla Božena Křížová, řídícím učitelem pan Prokš. K dalším učitelům patřil farář Jan Možný a učitel československého náboženství Eduard Veselský, který byl dnem 1.dubna 1929 vystřídán Jaromírem Hoffnerem. Z otisku školního razítka na titulní stráně výkazu se dozvídáme oficiální název školy, který zněl "Národní škola v Kamenici na Moravě".

Z výkazu je dále zřejmé, že v průběhu školního roku byly vydány čtyři školní zprávy a to ve dnech 14.listopadu 1928, 30.ledna 1929 a v témže školním roce ještě 15.dubna a 28.června. Dochovaný výkaz o prospěchu nám dává pod číslem 35 nahlédnout do školních výsledků Anežky Kociánové po jednotlivých čtvrtletích a dokládá, že patřila k nejlepším žákům ve třídě. Mravy a pilnost jsou vždy hodnoceny známkou jedna. Jedničkou jsou hodnoceny i znalosti náboženství, občanské nauky, prvouky, čtení, psaní, zpěvu, ručních prací výchovných i tělesné výchovy. Dvojku dostala pouze z počtů s měřičstvím a také z kreslení.

V průběhu její školní docházky se šestitřídní škola změnila ve školu sedmitřídní. Jelikož povinná školní docházka byla v té době osmiletá, ukončila Anežka Kociánová školní docházku dnem 27.června 1936, kdy jí byla vydána školní zpráva. V té době doznal značných změn, v porovnání ze školním rokem 1928/1929, i učitelský sbor. Řídícím učitelem sice nadále zůstal pan Prokš, třídní učitelkou však byla Františka Kratochvílová, učitelem němčiny, kreslení a chlapeckého tělocviku Emanuel Kovář, učitelkou dívčích ručních prací Kristina Zoufalá a československým farářem Jan Mazaný. Římskokatolickým farářem nadále zůstal Jan Možný.  Dílčí změny však doznal i způsob hodnocení žáků, neboť v tomto období jsou ve školním roce vydávány již pouze dvě zprávy, přičemž ta pololetní byla vydána dne 31.ledna 1936.

Propouštěcí vysvědčení dokládalo Anežčinu nemalou školní píli. Jedničkou bylo hodnoceno chování (tedy již ne mravy), jazyk vyučovací, tělesná výchova a vnější úprava písemných prací. Ostatní předměty, tedy náboženství, občanská nauka a výchova, zeměpis, dějepis, přírodopis, přírodozpyt, počty a nauka o tvarech měřických, kreslení, zpěv a ruční práce dívčí a nauka o domácím hospodaření, byly hodnoceny známkou dvě. Krátce po ukončení školní docházky nastoupila, tak jako mnoho jejich vrstevnic, do služby v nedaleké Jihlavě. Rodiče jí k tomuto účelu vybrali rodinu zámožného řezníka Václava Zatočila, kde po dobu půl roku pomáhala v domácnosti. Poté se vrátila zpět do rodičovského domu.

Dne 27.května 1939 se sedmnáctiletá Anežka Kociánová provdala za vdovce Josefa Buchtu, hospodáře v Jersíně č.p.44. Svatební obřad se uskutečnil ve farním kostele sv. Jana Křtitele v Měříně. Oddávajícím byl farář František Čermák, svědky se stali František Komínek, rolník v Radošově a František Homolka, domkář v Rybném. Svatební hostina se poté konala v hostinci Josefa Smejkala v Měříně, č.p. 16.