Marie Kociánová 

Marie Kociánová se narodila dne 13.června 1908 v Jersíně, č.p.44, jako jediné dítě Karla Kociána a jeho manželky Kristiny, rozené Šupkové. Porodní bábou byla Františka Střechová z Měřína. 15.června byla malá Marie pokřtěna měřínským kaplanem Cyriakem Novotným a jejím kmotrem se stal její děda Josef Kocián z Kamenice, spolu s manželkou Františkou.

Dne 16.září 1914 vstoupila Marie Kociánová první třídy jednotřídní smíšené obecné školy v Jersíně. Správcem školy a zároveň třídním učitelem byl Josef Uman, učitelem náboženství František Čermák, učitelkou ručních prací Marie Kozličková, dalším učitelem František Blaha a od 15.června 1915 i František Labík. Školní vysvědčení bylo tehdy vydáváno čtyřikrát ročně a to ve dnech 1.prosince, 1.března, 1.května a 14.června. Školní rok byl pro Marii Kociánovou velmi úspěšný. Na závěrečném vysvědčení měla ze všech předmětů, tedy z náboženství, čtení, psaní, jazyku vyučovacího, počtů a měřického tvaroznalství, zpěvu, ale i z mravů a pilnosti jedničku.

Školní docházku do jednotřídní veřejné obecné škole v Jersíně ukončila Marie Kociánová dnem 30.června 1920. O jejím nesporném nadání svědčí vysvědčení se samými jedničkami a to nejen z mravů, pilnosti, vnější úpravy písemných prací, ale i z náboženství, čtení, psaní, jazyka vyučovacího, počtů a měřického tvaroznalství, přírodopisu, přírodozpytu, země-a dějepisu, kreslení, zpěvu, tělocviku a ženských ručních prací. Správcem školy a třídním učitelem byl i v tomto školním roce Josef Uman. Učitelem náboženství byl František Šváb, učitelkou ručních prací Marie Gottliebová.

Klasifikační stupnice hodnotící mravy, pilnost, prospěch a vnější úpravu písemných prací byla důsledně pětistupňová. Mravy byly hodnoceny jako chvalitebné, uspokojivé, zákonné, méně zákonné a nezákonné, zatím co pilnost jako vytrvalá, náležitá, dostatečná, nestálá a nepatrná. Vlastní prospěch byl hodnocen stupněm velmi dobrý, dobrý, dostatečný, sotva dostatečný a nedostatečný, a vnější úprava písemných prací byla klasifikována co by velmi úhledná, úhledná, méně úhledná, neúhledná a nedbalá.

Dne 1.září 1920 nastoupila Marie Kociánová do prvního ročníku nově otevřené měšťanské školy v Měříně. Veřejná měšťanská škola byla zřízena ve stávající budově školy obecné, přičemž výuka probíhala v oddělené chlapecké a dívčí třídě. Ke studiu tehdy nastoupilo 45 děvčat z nichž v průběhu školního roku osm školu opustilo. Zastupujícím ředitelem školy byl Ludvík Musil, třídní učitelkou Anna Jelínková.

Vyučované předměty byly děleny na povinné a nepovinné. Povinným bylo náboženství vyučované kaplanem Františkem Švábem, jazyk vyučovací s naukou o písemnostech, zeměpis, dějepis, občanská nauka a zpěv kterým vyučoval Ludvík Musil, přírodopis, přírodozpyt, krasopis, počty a jednoduché účetnictví jež vyučovala třídní učitelka Anna Jelínková. Dalšími povinnými předměty bylo kreslení, měřičství a rýsování, vyučované Karlem Kostkou, a ženské ruční práce kterým vyučovala Marie Janečková. Nepovinným předmětem byla němčina, kterou vyučovala třídní učitelka Anna Jelínková.

Pololetním vysvědčením, které bylo vydáváno 1.února 1921, udělala Marie svým rodičům nepochybně radost. Její mravy byly hodnoceny jako chvalitebné, pilnost vytrvalá a vnější úprava písemných prací jako velmi úhledná. Vyučovací předměty, s výjimkou kreslení a krasopisu jež byly klasifikovány jako chvalitebné, byly hodnoceny stupněm výborný. Závěrečné vysvědčení prvního ročníku, které bylo vydáno dne 28.června 1921, však bylo ještě radostnější, neboť Marie získala jedničky ze všech vyučovaných předmětů. Ve velmi dobrých studijních výsledcích však Marie pokračovala i následujícího školního roku, kdy na pololetním vysvědčení měla mimo dvojky z kreslení a krasopisu již pouze samé jedničky, a na závěrečném vysvědčení jen jedinou dvojku z německého jazyka.

Třetí a nejvyšší třída měřínské měšťanské školy již nebyla dělena na chlapeckou a dívčí, nýbrž byla třídou smíšenou. Na začátku školního roku 1922/1923 ji navštěvovalo 41 dětí, z toho 20 chlapců a 21 děvčat, a propouštěcí vysvědčení si v jeho závěru  převzalo 38 žáků. Zastupujícím ředitelem školy byl i nadále Ludvík Musil, třídním učitelem se však stal Karel Kostka. Vyučované předměty a ani pedagogický sbor se však od prvního ročníku příliš nezměnily, pouze již nebyl vyučován krasopis a ženské ruční práce, a počty a jednoduché účetnictví vyučoval namísto Anny Jelínkové Jan Dvořák.

Školní vysvědčení bylo v tomto roce vydáváno ve dnech 31.ledna a 28.června 1923, a tak jako i ta předchozí svědčilo o velké píli Marie Kociánové. V pololetí získala ze všech školních předmětů jedničku až na jednu výjimku, jíž byla dvojka z německého jazyka. Také vysvědčení na konci školního roku bylo velmi pěkné a mimo jedné dvojky ze složeného předmětu „zeměpis, dějepis a občanská nauka“ zde byly samé jedničky. Nejdůležitějším ze všech vysvědčení však bylo vysvědčení závěrečné, které se tehdy nazývalo propouštěcí, a tady byla Marie hodnocena ve všech vyučovaných předmětech známkou výborný.

Dne 27.října 1932 se Marie provdala za koláře Josefa Buchtu, rodáka z Rybného. Oddáni byli kaplanem Emanuelem Valouškem ve farním kostele v Měříně. Svědky se stali Metoděj Rojka, rolník v Jersíně č.27, a velkostatkář v Jamném ing. Richard Schiller. Z manželství Marie a Josefa Buchtových se dne 12.května 1935 narodilo jediné dítě, jímž byl syn Josef.

Dne 30.března 1939 však Marie Buchtová náhle zemřela a 2.dubna byla kooperátorem Antonínem Sůlou pohřbena.