Elektrifikace obce

Může se nám to zdát dnes neuvěřitelné, ale na počátku čtyřicátých let minulého století byl v naší obci pojem elektřina téměř neznámý a ke svícení se nadále používaly petrolejové lampy. Vlastní proces elektrifikace Jersína, od prvotní nabídky zavedení elektřiny do rozsvícení první žárovky, trval na dnešní dobu jen těžko představitelných deset let.

Dne 9.června 1932 oznámila akciová společnost Západomoravské elektrárny se sídlem v Brně, ul.Nová č.36, obecnímu zastupitelstvu v Jersíně podmínky, za kterých je ochotna připojit obec na rozvodnou síť a dodávat elektrický proud pro osvětlení, pohon a topení. Podmínky spočívaly zejména ve splnění požadavku na přijetí právoplatného usnesení, že se obec Jersín stane akcionářem Západomoravských elektráren. Účast obce na akciovém kapitálu společnosti byla stanovena částkou 30 Kč na jednoho obyvatele, což při počtu obyvatel Jersína představovalo přibližně 35 akcií v celkové hodnotě 10500 Kč. Další podmínkou bylo, že obec převezme za obnos 42275 Kč dlužní úpisy Západomoravských elektráren v hodnotě 44500 Kč, a k úhradě nákladů spojených s výstavbou transformovny a sekundární sítě složí částku 67000 Kč. Za splnění uvedených podmínek bylo přislíbeno v obci vybudovat transformační stanici a rozvodnou síť s veřejným osvětlením, jakož i prodej elektrického proudu za 3,20 Kč za jednu kilowathodinu pro osvětlení, 2 Kč pro pohon a 0,90 Kč na topení.

Obecní zastupitelstvo se na své schůzi konané dne 16.října 1932 usneslo na soustavné elektrizaci obce připojením na sítě Západomoravských elektráren, jakož i na výpůjčce částky, která bude použita na splacení nákladů elektrizace v celkové výši 119775 Kč. Současně rozhodlo, aby se k stavebním pracím přikročilo až tehdy, kdy bude výpůjčka zajištěna. Protokol o schůzi obecního zastupitelstva, které se zúčastnilo 8 členů z celkového počtu 12, podepsal starosta obce Hubert Mutl a dále Jan Sedlák, pan Krčál, Antonín Mutl, Alois Cejnek, Rudolf Kalina a Bohumil Běhal.

Teprve však 27.listopadu 1939 se finanční komise obce Jersín usnesla přistoupit ke společnosti Západomoravské elektrárny a schválila upsání jejich akcií ve výši 10500 Kč. Dále se usnesla uzavřít výpůjčku u Spořitelního a záloženského spolku v Měříně na částku 50000 Kč k úhradě stavebního příspěvku na rozvodnou síť a transformátor, a rozhodla o rozvržení schodku nekrytého nákladu elektrizace na nájemníky obce. Finanční komise dále schválila použití dividendy od Lesního družstva v částce 5400 Kč na úhradu elektrizace a schválila Západomoravským elektrárnám bezplatné a výhradní právo rozvádět po celém území obce elektrický proud, jakož i stavět a klást, po dohodě s obcí, elektrorozvodná zařízení na obecním majetku. Jednání finanční komise se z celkového počtu šesti členů účastnili Metoděj Rojka, Josef Kalný, Rudolf Sedlák, Rudolf Čížek, předseda Jindřich Fiala a zapisovatel Karel Hladík.

Již 10.prosince 1939 povolil Spořitelní a záloženský spolek v Měříně, na schůzi představenstva a dozorčí rady, půjčku na elektrizaci obce Jersín v částce 50000 Kč a to za podmínek předepsaných pro obecní zápůjčky. Potvrzení o povolení půjčky, které bylo téhož dne odesláno obecní radě v Jersíně, za měřínský spořitelní a záloženský spolek podepsal jeho starosta Josef Smejkal a člen představenstva Jakub Krejčí.

Jak však dokládá dopis Západomoravských elektráren, odeslaný dne 29.února 1940 obecní radě v Jersíně, měly mimořádné poměry při opatřování měděných vodičů, transformátorů i jiných výrobků, nutných pro stavbu sítí, za následek oddalování zahájení elektrizačních staveb. A tak se Jersín, přestože byl  zařazen do stavebního programu již v prosinci 1939, dočkal zahájení elektrizace až v roce 1942.

Dne 29.června 1942 proběhlo v Jersíně jednání o výběru místa pro transformační stanici, která byla součástí  projektu  zřízení výpomocné elektrizace k zajištění výmlatu obilí v roce 1942. Šetření se za ministerstvo pro zemědělství a lesnictví zúčastnil zástupce zemědělské poradny v Polné ing. K.Drábek, za obec starosta Karel Hladík a za společnost Západomoravské elektrárny ing. O.Škorpil. Jako vhodná místa pro společný výmlat byly vybrány stodoly Karla Hladíka v č.12, Rudolfa Pohanky v č.6 a Karla Valenty v č.1. Současně bylo rozhodnuto, že transformovna, umožňující dodávku proudu o napětí 380/220 V, bude zřízena pro výkon 15/30 kVA, aby  mohl výmlat probíhat s využitím třech mlátících zařízení s elektromotory o výkonu 10 koňských sil.

Prvním odběratelem elektrického proudu v Jersíně se stal dnem 25.září 1942 Karel Hladík v č.12. Elektřina byla nejdříve zavedena do jeho stodoly a kolny, kde byly nainstalovány celkem dvě zásuvky, umožňující připojení hospodářského motoru o příkonu 8 kW. Instalaci provedli montéři Západomoravských elektráren Jaroslav Koukal a Antonín Ambrož. Bezprostředně po té byla elektřina zavedena také do obytného stavení Karla Hladíka. V kuchyni byla zapojena jedna žárovka a jedna zásuvka o celkovém příkonu 15 wattů, v pokoji jedna žárovka a dvě zásuvky se souhrnným příkonem 25 wattů. Dále zde byly připojeny 3 žárovky do chlévů, 1 na dvůr, 1 do chodby, 1 do kolny, 3 do komor, 1 na půdu a 1 do sklepa, a to s celkovým příkonem 200 wattů.