Sbor dobrovolných hasičů v Jersíně

Za jeden z důvodů vedoucích k založení sboru dobrovolných hasičů v Jersíně lze s velkou pravděpodobností považovat veliký požár který vypuknul 17.července 1885, v jednu hodinu ráno, ve stodole J.Poula. Oheň se zakrátko rozšířil na celý Poulův dům, Pohankovu a Krausovu stodolu, Čížkovu chalupu č.3, a dále na dům a výměnek Jiřího Klimeše. Plameny dále strávily ke škole náležející kůlnu na dřevo, střechu chléva, záchodky, jakož i veškeré stromy a keře v zahradě, a pozvolna začaly olizovat samotnou školní budovu. Její zkáze naštěstí zabránil včasný příjezd hasičů z Měřína, kteří do té doby hasili Klimešův dům.

Na podzim roku 1891 proto obecní zastupitelstvo zakoupilo za 400 zlatých dvoukolový požární stříkač a krátce na to místní učitel Josef Řehoř s pomocí několika zdejších občanů založil Sbor dobrovolných hasičů se sídlem v Jersíně. Stanovy hasičského sboru byly c.k.moravským místodržitelstvím schváleny 23.června 1892 a v září téhož roku byla u domku J.Plašila postavena dřevěná kolna pro uložení stříkače.

Následně, dne 9.října 1892, se v Jersíně sešla ustanovující schůze, kde se ke členství ve sboru přihlásilo 17 dobrovolníků. Starostou hasičů zde byl zvolen František Tichý, jeho náměstkem Jan Vaněk, a do výboru a náčelnictva Josef Řehoř a František Fiala. Krátce po ustanovující schůzi požádal velitel a jednatel sboru Josef Řehoř Zemský výbor markrabství Moravského o finanční podporu na činnost hasičského sboru, která mu byla 17.února 1893 ve výši 200 zlatých také vyplacena. A zanedlouho, 8.dubna 1893, sbor obdržel dalších 60 zlatých na zakoupení potřebného hasičského nářadí.

Již krátce po svém založení se hasičský sbor stal hlavním organizátorem kulturního života v obci. Dokladem toho je i uspořádání 1.tanečního věnečku v lednu 1894, kdy se jen na vstupném vybralo 26 zlatých. Po odečtení nezbytných nákladů ve výši 19 zlatých 60 krejcarů činil čistý zisk 6 zlatých 40 krejcarů. V pozdějším období sbor organizoval také výlety do okolí a divadelní představení.

V roce 1895 se jersínský hasičský sbor zúčastnil likvidace pěti požárů v okolních obcích. V roce 1899 zrekonstruoval stávají dvoukolovou stříkačku na čtyřkolovou, k níž v roce 1900 přikoupil 20 metrů hadic a svítilnu. V září 1901 se podílel na hašení požáru v nedaleké obci Černá, a krátce poté se zúčastnil slavnostního svěcení hasičského skladiště a stříkačky v Nadějově. V té době již sbor čítal 18 členů činných a 2 členy čestné.

V neděli 17.srpna 1902 byla jersínská hasičská stříkačka a skladiště slavnostně posvěceny měřínským farářem Janem Vaňkem, kterému asistovali kaplani Cyriakus Novotný a  František Hába. Po obřadu svěcení držel kaplan Hába kázání a poté ke všem shromážděným promluvil náčelník místního hasičského sboru Josef Řehoř. Celého slavnostního aktu se zúčastnil i vrchní správce pošt František Ninger se synem Jaroslavem, učitelé Petr Kula z Arnolce, Josef Semrád z Meziříčka, Josef Strnad z Měřína, a dále jersínské obecní zastupitelstvo, 8 hasičských sborů se 124 muži, Jednota katolických mužů a jinochů z Měřína, školní mládež a množství místního a okolního obyvatelstva.

Dne 31.srpna 1902 ukončil své působení u hasičského sboru jeho zakladatel a dlouholetý náčelník  Josef Řehoř. Ve sboru působil rovných deset let a po celou tuto dobu vedl jeho členy k jednotě, lásce a nezištné pomoci bližním. K jeho zásluhám patří též vedení hasičské kroniky, založení hasičské knihovny, propagace časopisu "Ochrana hasičská" a v neposlední řadě získání finančních příspěvků na činnost sboru.

Novým náčelníkem sboru byl dne 11.ledna 1903 zvolen pan učitel Václav Blecha. Za nedlouho poté, dne 25.ledna 1903, svolal Václav Blecha mimořádnou schůzi sboru, kde do jeho rukou složili dobrovolní hasiči tento předepsaný slib:  "My podepsaní členové sboru dobrovolných hasičů v Jersíně skládáme do rukou velitelství u přítomnosti všeho členstva slib, že věrně a rádi plniti budeme veškeré povinnosti, jež spolkovými stanovami a služebními řády nám jsou předepsány a rozkazy, jež velitelství nebo jiní sboroví činovníci nám uloží. Majíce pak na paměti vznešenost dobrovolného povolání ochranného, vynasnažíme se, abychom vždy a všude, ve službě i mimo službu počestným i vlasteneckým životem, důstojným chováním a nejplatnější činností čest a úspěch našeho hasičského zřízení šířili a varovati se budeme všeho, čím bychom v našem bratrském sdružení rozkol, pohoršení a netečnost způsobili a tak dobré jméno a platný úspěch sboru jakýmkoli způsobem poškoditi mohli. Přičiníme se, aby šlechetný, přímý a rytířský charakter, jakož i láska k bližnímu a vlasti staly se přední naší chloubou a ozdobou."

V roce 1908 obdržel sbor zemskou podporu ve výši rovných 100 K a návdavkem 25 K od Krakovské pojišťovny. Po té bylo pro potřeby členů sboru zakoupeno 20 nových čepic po třech korunách, a dále výložky, knoflíky, odznaky a píšťalkové šňůry.

Rok 1909 byl pro členy jersínského sboru dobrovolných hasičů velmi významný, neboť se jim dostalo příležitosti přivítat v Měříně brněnského biskupa Pavla hraběte Huyna, který zde udílel svátost biřmování. A zanedlouho poté, v září 1909, se sbor účastnil také slavného uvítání císaře Františka Josefa I., následníka trůnu Ferdinanda d´ Este a německého císaře Viléma ve Velkém Meziříčí, kde v té době probíhaly velké císařské manévry.

Dne 29.října 1911 se sbor zúčastnil, společně s pozvanými hasičskými sbory z okolí, svěcení kaple sv. Anny v Jersíně. Při této slavnosti hrálo v kapli devět muzikantů, kterým hasiči zaplatili 24 K. Týž den večer sbor uspořádal také taneční zábavu. Na částečné pokrytí nákladů obdrželi hasiči od pana starosty 125 pohlednic s pohledem na kapli, které následně prodávali po 10 haléřích za kus.

V roce 1912 sbor zakoupil dvě stáloproudé berlovky v ceně 74 korun 86 haléřů, jednu hornu se šňůrou za 16 korun 64 haléřů, a trubku povelku se šňůrou v ceně 6 korun 80 haléřů včetně poštovného.

V roce 1922 bylo v obci postaveno nové hasičské skladiště. K jeho stavbě bylo vybráno místo uprostřed vesnice, kde dříve stávala stará kaplička. Pozemek však měl značný spád a proto bylo na stavbu skladiště spotřebováno velké množství stavebního materiálu, především kamene. Vystavěná budova sestávala z prostoru pro hasičskou stříkačku a dvou dalších místností, z nichž zadní sloužila za obecní kancelář a přední za spolkovou místnost hasičského sboru. Budova byla postavena za všeobecné pomoci jersínských občanů, kdy potahy, kámen i nádenické práce byly poskytovány zdarma a přespolní řemeslnící se bezplatně stravovali po domech.

Dle dochovaného záznamu bylo roce 1925 zakoupeno následující ošacení a vybavení pro členy sboru: 4 přilby, 6 opasků, 6 plátěných kalhot, 4 plátěné blůzy, 4 píšťalky a 1 pochodová trubka.

Podle dobového inventáře vlastnil roce 1926 sbor dobrovolných hasičů jednu vozovou stříkačku s plachtou, 120 metrů hadic, 2 berlovky, 5 žebříků, krumpáč, úzkou motyku, 2 plechové pochodně, vozovou lampu, lucernu, lano, dřevěnou paličku, kladivo, stůl, skříň a lavice. V tomto roce do místního sboru také vstoupily, poprvé v jeho dosavadní čtyřiatřicetileté historii,  první dvě ženy - samaritánky. Sbor tak v tomto roce čítal 24 činných členů, 6 přispívajících a 2 činné členky. Sbor v tomto roce také pojistil své členy u hasičské pojišťovny - každého člena za 6 Kč, přičemž polovinu z této částky hradila obec.

V srpnu 1929 se sbor zúčastnil slavnostního předání motorové stříkačky Sboru dobrovolných hasičů v Chroustově. Každý z členů jersínského sboru obdržel ze sborové pokladny částku 10 Kč na vstupné a na slavnost  byli uvedeni náčelníkem sboru Karlem Hladíkem a jednatelem Albínem Mikundou.

Dne 7.září 1929 se uskutečnila společná schůze sboru a obecního zastupitelstva na níž bylo rozhodnuto zakoupit motorovou hasičskou stříkačku. Podnětem k tomuto rozhodnutí byl bezesporu požár, který se v Jersíně rozhořel 1.září 1929, a na jehož hašení se kromě místního sboru podíleli také hasiči z Chroustova a ze Staje. Jednatel sboru Albína Mikunda byl proto obecním zastupitelstvem zmocněn napsat firmě Hrček a Neugebauer v Brně žádost o nezávazné vyslání obchodního zástupce k jednání o prodeji. Vyjednávání však zřejmě nesplnilo očekávání a tak bylo již 13.října 1929 rozhodnuto koupit stříkačku u firmy Josef Vystrčil v Telči, kde tato byla zanedlouho, v ceně 41 228 Kč, zakoupena. Tuto nemalou částku se uvolila uhradit obec a hasičský sbor dluh postupně splácel.

Dne 10.ledna 1931 byla u sboru provedena přehlídka výstroje. V jejím průběhu bylo zjištěno, že sbor má 22 vycházkových čamar, 22 čapek, 18 přileb s ostatními potřebami a obleky k požáru. Po provedení přehlídky navrhnul pokladník sboru Josef Mutl obstarat 51 pásků s nápisem "Jersín župa 19" a 20 párů výložek s odznaky.

V roce 1932 sbor oslavil 40. výročí svého založení. Součástí pořádané oslavy bylo poplachové cvičení, kterého se zúčastnil také sbor z Černé. Po jeho ukončení vzpomněl jednatel Josef Mutl na činnost zakladatele sboru Josefa Řehoře a připomněl dosavadní účinkování při požárech v obci i okolí. Následně předal podnáčelník a člen obecní rady Josef Krčál místnímu sboru motorovou stříkačku. Poté se účastníci slavnosti odebrali k pomníku, kde náčelník sboru Karel Hladík vzpomněl na padlé hasiče a ostatní občany obce, kteří položili své životy v 1. světové válce. Slavnosti, která byla zakončena taneční zábavou na výletišti, se mimo bezpočtu místních obyvatel zúčastnilo také 83 hasičů ze sborů v Arnolci, Meziříčku, Chroustově, Staji, Chlumku a Pavlínově.

Dne 28.května 1933 byl sbor povolán k velikému požáru v Nadějově. Požár vznikl při taneční zábavě, která probíhala v domě č.p. 27 a odtud se rozšířil na sousedící usedlosti č.p. 59, 28, 1 a 2. Přesto, že jersínská motorová stříkačka pracovala na plný výkon celé pět a půl hodiny, uvedené usedlosti se nepodařilo zachránit.

K dalšímu požáru byl sbor povolán 21.října 1934, když krátce před půlnocí vzplála stodola pana Kalného v Jersíně. K uhašení požáru byla použita motorová stříkačka a 100 metrů požárních hadic. Jiný požár se v Jersíně rozhořel dne 17.května 1935 a to ve stodole Eduarda Koudely. Oheň byl zpozorován ve 23,30 hod a zakrátko se rozšířil na celou hospodářskou usedlost. Sbor bojoval s plameny až do 02,30 hod následujícího dne a při zásahu upotřebil 240 metrů požárních hadic.

V roce 1938 byla obec Jersín zemským úřadem oddlužena a tímto dlouho očekávaným krokem zanikla též povinnost hasičského sboru splatit obci zbývající dlužnou částku za motorovou stříkačku, pořízenou v roce 1929.

Dne 25.března 1951 vstoupilo do sboru, v té době nazývaného Místní hasičská jednota v Jersíně, šest žen. Těmito byly Růžena Sobotková, Marie Sobotková, Olga Mrázová, Marie Fialová, Věra Novotná a Žofie Plašilová.

Dne 5.února 1954 sbor zasahoval u požáru, který vznikl v kolně Josefa Fialy v místním č.p. 61, a zanedlouho, dne 19.června 1954, byl povolán k hašení požáru ve Vysokých Studnicích. Požár tehdy vznikl po úderu blesku a z Jersína k němu spěchalo 16 hasičů. K ohni však přijeli pozdě a do aktivního hašení již nezasáhli. Sbor však nezasahoval pouze u požárů, ale pomáhal všude, kde byl ohrožen majetek a zdraví sousedů. Nejinak tomu bylo dne 1.července 1954, kdy okolí Jersína zasáhla silná bouře, doprovázená průtrží mračen. Okolní rybníky nestačily zachytit přívaly vody a tato se valila přes hráze dále do údolí, kde zaplavovala domy v okolí potoka. Nejhůře postiženo bylo stavení Leopolda Solaře, č.p. 51.