Místní školní rady vznikaly na Moravě podle zemského zákona z roku 1870 jako nejnižší instance školské správy. Místní školní rada v Jersíně vznikla v roce 1872 a měla obvykle 5 členů: tři členy volené obecním zastupitelstvem, místního učitele a faráře z Měřína jako zástupce církve. Prvním písemně doloženým předsedou místní školní rady byl od roku 1891 František Tichý a po něm následovali Josef Krčál (1894-1904), Jan Vaněk (1904-1906), Antonín Mutl (1906-1910), F.Polák (1910-1914) a J.Tichý (1914-1924), za jehož předsednictví se rada proměnila v místní školní výbor.

Jersínská místní školní rada se scházela k pravidelným schůzím a zabývala se především finanční stránkou školních záležitostí, docházkou žactva, opravami školní budovy a bytu správce školy. Každoročně, počátkem měsíce března, však projednávala také udělení úlevy v návštěvě školy pro žáky, jejichž rodiče o tuto požádali. V roce 1892 se o takovouto úlevu na letní období přihlásili František Vetchý, Jiří Klimeš, Josef Strnad, Josef Dočkal, Jan Plašil, Josef Čížek, Václav Klimeš, Antonín Šupka, Martin Cejnek, Antonín Šandera a František Rojka. Poněvadž jmenovaní rodičové dle názoru školní rady svá dítka pilně do školy posílali a žáci učinili prospěch celkem chvalitebný, rada se dne 4.března usnesla doporučit okresní školní radě žádané úlevy udělit. Žádosti se v té době vyřizovaly bez zbytečných průtahů a tak již 1.dubna 1892 předvolala místní školní rada  uvedené rodiče,  aby jim oznámila výnos okresní školní rady ze dne 12.března 1892, jímž byly úlevy v návštěvě školy uděleny, a současně předala o těchto úlevách i písemné potvrzení.

Místní školní rada každoročně stanovovala také rozpočet, který měl zajistit řádný chod školy. Například 3.února 1892 sestavila místní školní rada rozpočet na rok 1892 v celkové výši 61 zlatých 40 krejcarů. Rozpočet zahrnoval 12 zlatých na školní tiskopisy, knihy a kancelářské potřeby, 3 zlaté na inkoust, křídu, houbu a kalamáře, 1 zlatý 40 krejcarů na lahvičky a skládací metr, 5 zlatých na čištění školy, vápno, štětku a práce, a 40 zlatých na pořízení oken, podlahy a dveří ve škole. Protokol o jednání školní rady podepsal předseda František Tichý a dále Jan Vaněk, František Klimeš, František Rojka a učitel Josef Řehoř.

30.prosince 1895 byl místní školní radou sestaven rozpočet na rok 1896 a to ve výši 159 zlatých 30 krejcarů. Rozpočet předpokládal výdaje 2 zlaté a 60 krejcarů na vládní věstník a úřední listy, 6 zlatých na úřední knihy a tiskopisy pro školu, 1 zlatý na rozmnožení žákovské knihovny, 7 zlatých 50 krejcarů na záclony do pěti oken v učebně, 4 zlaté na ventilaci do učebny, 15 zlatých na vybudování záchodu a pisoáru, 5 zlatých na opravu podlahy v učebně, 20 zlatých na opravu a nátěr plechové střechy, 15 zlatých na kamna do druhého pokoje, 63 zlatých na sedm štosů štípů ku škole, 1 zlatý 20 krejcarů přespolnímu listonoši za donášku úředních listů, 2 zlaté na katechizaci, 2 zlaté 50 krejcarů na inkoust pro žáky, křídu a houbu na školní tabuli, 2 zlaté 50 krejcarů na kancelářské potřeby, 6 zlatých na renumeraci za písařství a veškeré práce místní školní rady, a dodatečně byla zahrnuta i částka ve výši 6 zlatých na čištění školních místností v době hlavních prázdnin. Protokol o jednání školní rady podepsal její předseda Josef Krčál a dále Josef Hájek, František Hájek, František Rojka a správce školy Josef Řehoř.

Rozpočet na rok 1897, sestavený místní školní radou dne 6.prosince 1896, činil úhrnem 162 zlatých, a byl podepsán předsedou rady Josefem Krčálem a dále Františkem Hájkem, Josefem Hájkem, Františkem Rojkou, Josefem Strnadem a Josefem Řehořem. Rozpočet na následující rok 1898, který byl přijat školní radou 12.prosince 1897, byl sice ve výši pouhých 134 zlatých a 13 krejcarů, zato však již zahrnoval roční pojištění školní budovy, které se od tohoto roku stalo pravidelnou položkou sestavovaných rozpočtů. V roce 1898 pojistné činilo 1 zlatý 78 krejcarů, v roce následujícím 3 koruny 55 haléřů. Protokol o jednání školní rady podepsal František Hájek, Josef Krčál, Jiří Klimeš a Josef Řehoř.

3.března 1901 byl přijat školní rozpočet na uvedený rok ve výši 232 korun 27 haléřů. Z této částky  byly vyčleněny 3 koruny na žákovskou knihovnu, 7 korun na opravu školní pumpy a 6 korun na opravu školních komínů a dřevníku. Dne 4.ledna 1903 místní školní rada projednala a schválila rozpočet na školní rok 1903 ve výši 290 korun 62 haléřů, z čehož bylo 13 korun 98 haléřů určeno na žákovskou knihovnu, 12 korun na učební pomůcky, 112 korun na vytápění školní místnosti, 3 koruny 55 haléřů na pojištění školní budovy a 46 korun na podlahu a kamna.

Dne 29.listopadu 1903 volila místní školní rada v Jersíně svého předsedu a místopředsedu. V průběhu volby byly odevzdány celkem čtyři hlasovací lístky z nichž tři volily za předsedu Josefa Krčála oproti jednomu, který navrhoval Josefa Vaňka. Složitější však byla volba místopředsedy neboť oba kandidáti, jimiž byli František Klimeš a Josef Vaněk, získali shodně po dvou hlasovacích lístcích. Z tohoto důvodu přišla na řadu volba losem která rozhodla, že místopředsedou školní rady bude Josef Vaněk.

Na školní rok 1904 byl pro školu schválen rozpočet ve výši 272 korun 68 haléřů, z něhož bylo vyčleněno 16 korun na opravu školní budovy, tělocvičny a plotu, 10 korun na vazbu knih a žákovskou knihovnu, 19 korun na zakoupení biblických obrazů a 3 koruny 84 haléřů na pojištění školní budovy. Protokol o jednání školní rady podepsal její předseda Josef Krčál, místopředseda Josef Vaněk, výbor František Klimeš a učitel Václav Blecha.

Dne 21.října 1905 seznámil zastupující správce školy František Procházka školní radu s nově zakoupenými obrazy k názornému vyučování a novou školní kronikou. V dalším průběhu schůze  rady byl přijat rozpočet školy pro správní rok 1906 a to ve výši 598 korun 20 haléřů. Z uvedené sumy bylo určeno 200 korun na opravu střechy školní budovy, 120 korun na stavbu nového dřevníku, 130 korun 20 haléřů na dříví k vytápění školy, 16 korun na ohoblování a obarvení školních lavic, 5 korun na žákovskou knihovnu, 10 korun na školní pomůcky, 14 korun na dříví slečně učitelce, 20 korun na čištění a vytápění správci školy a 4 koruny na pojistné školní budovy. Protokol o jednání školní rady podepsal její předseda Josef Vaněk, místopředseda Josef Krčál, výbor František Klimeš a František Procházka.

17.prosince 1906 seznámil správce školy Antonín Jelínek místní školní radu se stavem pilnosti, prospěchu a mravů žactva. Tyto shledal dostatečnými, avšak zdůraznil, že někteří žáci nadaní od přírody menšími vlohami nemohou nadanějším vystačit a proto je s učební látkou pokračováno volněji, zejména ve čtení. Po té byl projednán a schválen školní rozpočet na správní rok 1907 v celkové výši 357 korun. Z této částky bylo určeno 40 korun na opravu plotu a bradel, 50 korun na novou podlahu ve světničce, 20 korun na zakoupení některých pomůcek, 130 korun 20 haléřů na dříví k vytápění školy, 14 korun na dříví slečně učitelce, 6 korun na inkoust, křídu a jiné potřeby, a 3 koruny 80 haléřů na pojištění školní budovy. Protokol o jednání školní rady podepsal její předseda Antonín Mutl, místopředseda František Novotný, výbor Eduard Koudela a Antonín Jelínek.

Dochovaný zápis o účetnictví místní školní rady z roku 1912 pečlivě sepsaný panem učitelem Milostným dokládá, že v tomto roce bylo na potřeby školy vydáno celých 639 korun a 26 haléřů, přičemž jednotlivé výdaje činí: oprava školní pumpy 15,80 K, udělání dříví 14 K, vyřezání tyček v lese 9,60 K, rýgle na účet pana lesmistra v Černé 15,84 K, a oprava a udělání školního plotu 36,53 K. Jako zhotovitelé plotu jsou jmenovitě uvedeni tesaři Hrad a Cejnek, kteří za svoji práci obdrželi 27,74 K a nádeník Cejnek, jemuž bylo vyplaceno 8,79 K. Dalších 160 K obdržel stolař Simandl za zhotovení čtyř oken do školní třídy, 3,40 K Josef Cejnek za opravu stropu v síni a 130 K Bohumil Zrzavý z Třebíče za instalaci hromosvodu. Následně bylo uhrazeno 4,80 K za nádenickou práci ve škole, 7,40 K za vápno a jeho rozpouštění, za zednické práce čítající zazdění oken a palachování stropu 28,80 K, za kamna do třídy 31 K, za železo, okeničky a 6 metrů kouřovodů 13 K, a za přestavění kamen ve třídě a kuchyni 14 K. Dále je v dokumentu uvedeno: za umývání třídy na jaře, o prázdninách a na podzim 9,20 K, za úřední listy a vládní věstník 6 K, panu Nedomanskému v Měříně za štětku, drát na kamna, palach a hřebíky 2,16 K, panu Novákovi v Měříně za kůži do pumpy 2,08 K, Aloisovi Dočkalovi v Jersíně za kovářskou práci 7,50 K, Františkovi Šanderovi za hřebíky na plot 8,10 K, za celoroční čištění a zametání třídy 20 K, za opravu tlakoměru představující výměnu trubice včetně rtuti 6 K, kancelářské náklady 20 K, za zaslání rekomanda panu Roubíčkovi do Prahy 41 haléřů, panu Šaškovi za tiskopisy, třídník a obálky 22,16 K, industriální příspěvek na dříví 12 K, panu Niedrdlemu za inkoust a křídy 5,60 K, panu Rojkovi za palach 1,40 K, panu Tichému za dovoz kamen z Nového Veselí 5 K, Svobodovi za štípání dříví 18 K, panu Fialovi za pojištění školy 4,11 K a doplatek na školní daň 3,90 K.

Ve funkci předsedy jersínského místního školního výboru se po roce 1924 vystřídali B.Běhal (1924-1937), Karel Hladík (1937-1941) a Josef Hladík (1941-1946). Od roku 1946 nebyl předseda volen a jeho funkci zastával místopředseda J.Strnad až do roku 1948, kdy se posledním předsedou stal J.Pytlík. Podle zákona o organizaci národních výborů z roku 1949 převzaly tyto orgány funkce dosavadních školních výborů a tak byla s  koncem roku 1949 činnost místního školního výboru v Jersíně ukončena.