Obecná a národní škola v Jersíně

Jersín byl historicky přiškolen k městečku Měřín, kde v letech 1568–1620 působila luteránská škola. O této se nám však zachovalo jen minimum zpráv a jisté je pouze to, že po třicetileté válce zanikla. Teprve v roce 1650 byla v Měříně založena katolická farní škola zavádějící výuku v přísně katolickém duchu. Jejím prvním rektorem se stal Václav Mírovický, který zde působil do roku 1664. V dochovaných účtech městečka Měřín se nachází záznam z roku 1662 o vydání 30 krejcarů na fůru pro měřínského rektora, a zmínka z roku 1772 dokládající, že z desátkových polí dostal učitel o žních od každého sedláka po snopu žita a od faráře 4 zlaté. Ve škole se tehdy vyučovalo pouze náboženství a triviu, tj. psaní, čtení a počtům. Farní škola zpočátku neměla vlastní budovu a je proto pravděpodobné, že se v té době vyučovalo střídavě po domech a usedlostech. Školní budova byla na náklad farnosti postavena teprve v roce 1751. Jednalo se o dřevěnou budovu s jednou učebnou a malým bytem pro učitele, která však roku 1768 vyhořela. Naštěstí byla zanedlouho vrchností znovu postavena a to v původním tvaru a velikosti. Dětí však chodilo do školy jen málo a tak jedna učebna vystačila pro celou farnost. Děti zde sedávaly pohromadě a nebyly rozděleny podle pohlaví.

Učitel byl tehdy placen od farníků posnopným, které mu vynášelo 12 měřic žita a dále 6 a ½ měřice ovsa. Krom toho vybíral platby od žáků, a to od začátečníků po 3 krejcarech, od čtenářů po 1 krejcaru a od těch kteří psali a počítali po ½ krejcaru. Navíc dostával ještě 1 zlatý 52 krejcarů za varhanictví a 3 zlaté od obce. Příjmy učitele se do roku 1786 skládaly ze školního platu, z desátku, z koled v naturáliích, posvícenských koláčů a jiných menších darů. Učitelský pomocník však plat nepobíral. V roce 1787 byly učitelovy požitky přeměněny na dávky peněžní, které přiškolené obce samy vybíraly a odevzdávaly učiteli.

V roce 1787 byl Jersín přiškolen k  Černé, kde byla v domě č.15 založena škola pro obce Černá, Milíkov, Kyjov a Meziříčko. Později, v roce 1800, byla škola zřízena v domě č.32.

V samotném Jersíně byla postavena školní budova, s domovním číslem 45, teprve v roce 1872, přičemž o její stavbu se nejvíce zasloužil mlynář Jan Fiala a představený obce Matěj Novotný. Prvním jersínským učitelem se v květnu téhož roku stal Jan Vítek který se do obce přistěhoval z českých Janovic. Jelikož v době jeho příchodu nebyla škola zcela dokončena, zahájil vyučování v domě místního rolníka Jakuba Pohanky, kde získal i provizorní byt. Avšak již zanedlouho, 9.listopadu 1872, byla školní budova  slavnostně vysvěcena. Slavnosti se zúčastnil c.k. okresní hejtman, c.k. okresní školdozorce Jan Novotný, měřínský farář a konsistorní rada František Kubíček, farář ve Zhoři Václav Kopečný, kaplan v Měříně Karel Bezstarosti, řídící učitel v Měříně Alois Špička, učitel v Měříně František Princ, učitel v Netíně Vincenc Rimeš, učitel v Pavlínově Karel Vozák, učitel v Meziříčku Antonín Adam, učitel v Arnolci Vincenc Slezák, učitel v Černé Matěj Šesták, nadučitel v Měříně Bohuslav Alféri, učitel v Blízkově Martin Milostný a starosta v Černé Josef Solař, jakož i celá řada místních a přespolních hospodářů.

Vlastní výuka byla v nové škole zahájena 11.listopadu 1872. Z dochovaných písemností se však dozvídáme, že ani v nové budově příliš pohodlí nebylo. Pan učitel Vítek si často stěžoval na vlhkost nejen ve třídě, ale i v menší světnici která sloužila za učitelský byt. Přes toto nepohodlí setrval v Jersíně až do 22.března 1876, kdy se odstěhoval do Rudíkova, kde se stal nadučitelem. Za působení učitele Vítka byl v roce 1873 ke škole přistavěn chlév a kůlna na dřevo.

Na uvolněné místo učitele v Jersíně záhy nastoupil Antonín Kubíček. Pocházel z Čech a před svým příchodem půl roku působil jako učitel v Ronově. V Jersíně však zůstal jen do konce školního roku a poté se odstěhoval do Divišova, kde získal učitelské místo. Již 22.srpna 1876 se do Jersína přistěhoval v pořadí třetí učitel, jímž se stal  František Kania který byl do té doby učitelem v Hodově. Své působení na zdejší škole ukončil 9.srpna 1881, kdy odešel na místo učitele do Křižanova.

30.listopadu 1881 nastoupil místo učitele v Jersíně bývalý kantor měšťanské školy v Hlinsku v Čechách a poté učitel v Rožnově, František Bayer. V období jeho jersínského působení byl školní majetek poškozen velikým požárem který obec postihnul 17.července 1885. Požár vypukl v jednu hodinu ráno v nedaleké stodole J.Poula odkud se rozšířil nejen na jeho stavení, ale i na Pohankovu a Krausovu stodolu, Čížkovu chalupu č.3 a dále na výměnek a dům Jiřího Klimeše. Plameny také  strávily školní kůlnu na dřevo, střechu chléva, záchodky, jakož i veškeré stromy a keře v zahradě, a pozvolna začaly olizovat samotnou školní budovu. Její zkáze zabránil pouze včasný příjezd hasičů z Měřína, kteří do té doby hasili Klimešův dům. Škola byla naštěstí řádně pojištěna a tak za získaných 500 zlatých byly již o prázdninách všechny škody odstraněny.

Učitel Bayer obohatil život jersínských školáků zavedením slavnosti "vánočního stromku", která se  poprvé odbývala v místní škole dne 24.prosince 1883. V jejím průběhu pan učitel dětem objasnil památný význam Štědrého dne a děti přednesly několik říkanek a vánočních písní. Po té byly děti obdarovány tužkami, ovocem, ořechy a perníkem.

František Bayer byl nejen učitel, ale i spisovatel. Není proto divu, že k četbě vedl také své žáky. Aby dětem usnadnil přístup ke knihám založil v roce 1885 ve škole obecní knihovnu. Tato čítala 100 svazků, které pan učitel knihovně povětšinou sám věnoval. Přáním učitele Bayera bylo, aby knihovníkem byl vždy místní učitel a tak tomu skutečně po mnoho desítek let i bylo.

Pan učitel Bayer v Jersíně setrval do 30.srpna 1886, kdy odešel jako odborný učitel na chlapeckou vyšší měšťanskou školu v Přerově. Od tohoto dne zůstal Jersín bez učitele a ve škole se nevyučovalo. Nový učitel, jímž se stal Karel Florián, nastoupil až 1.prosince 1886. Přistěhoval se z Laviček, kde působil jako kantor tamní jednotřídky. Pan učitel Florian dne 14.ledna 1887 obohatil školní kroniku opisem pozemkového archu z něhož můžeme vyčíst, že školní budova je postavena na parcele č.50 o výměře 127 čtverečních sáhů. Ke škole tehdy náležela i pastvina o výměře 6 sáhů s výnosem 1 krejcar, 158 sáhů zahrady s výnosem 54 krejcarů, 34 sáhů cesty, 53 sáhů pastvy s výnosem 4 krejcary a 234 sáhů pole o výnosu 88 krejcarů. Rozloha školního pozemku tedy úhrnem činila 612 čtverečních sáhů s výnosem 1 zlatý 47 krejcarů. Karel Florian působil v Jersíně do 30.srpna 1891, kdy se odstěhoval do Hrbova.

V pořadí šestým jersínským učitelem se stal Josef Řehoř, bývalý učitel jednotřídní obecné školy v Radňovsi, nacházející se ve školním okrese Velké Meziříčí. Do Jersína nastoupil 1.září 1891 a již na 13.září svolal do školy nejen žáky, ale i jejich rodiče, představenstvo obce a místní školní radu. Všem přítomným se představil a v krátkém proslovu naznačil jejich povinnosti ke škole. Žákům připomenul jak se mají chovat k učitelům, rodičům, ostatním lidem i sami k sobě, a to nejen ve škole, ale i mimo ni. Pan učitel Řehoř vyučoval v Jersíně dvanáct let a významně se zapsal nejen do historie místní školy, ale i obce. Zasloužil se mimo jiné i o to, aby byla v srpnu 1897 v učebně položena nová podlaha, u schodiště do školní budovy zasazeno zábradlí, opraveny schody a zhotoveno nové tělocvičné nářadí. Provedení všech těchto prací řídil tesař Josef Vlach z Černé a pan učitel Řehoř na řemeslníky dohlížel.

Josef Řehoř pečlivě vedl školní kroniku a svými poznámkami obohatil i opis pozemkového archu, který v roce 1887 zpracoval učitel Karel Florian. Díky těmto poznámkám, doplňujícím dříve užívanou jednotku čtvereční sáh o převod na čtvereční metr, si můžeme učinit jasnou představu o tehdejší rozloze školního pozemku, který čítal 2201m². Pro názornost uvedu pouze plochu stavební parcely, která činila 457m², zahrady o 568m² a pole s 842m².

K největším zásluhám pana učitele Řehoře však bezesporu patří založení  jersínského sboru dobrovolných hasičů dne 19.ledna 1892. Josef Řehoř se poté stal jeho prvním náčelníkem a jednatelem, zpracoval stanovy a v následujících letech zajistil i nemalé finanční dotace pro jeho činnost.

Od 28.června do 10.července 1898 se ve škole nevyučovalo, neboť se v rodině pana učitele, jakož i v dalších sedmnácti rodinách, vyskytly spalničky, v jejichž důsledku tři děti zemřely. Krátce po této smutné události, začátkem měsíce srpna 1898, byla do školní učebny pořízena nová kamna. Jejich cena činila 15 zlatých 50 krejcarů a samotná instalace přišla na další 4 zlaté.

Dne  5.října 1901 zastavila místní školní rada vyučování ve zdejší škole z důvodu onemocnění učitele Řehoře nakažlivým střevním tyfem. Školní výuka byla obnovena teprve 11.listopadu téhož roku.

Dne 25.srpna 1902 ukončil pan učitel Řehoř své působení na jersínské škole a odešel na místo učitele v Dobré Vodě, okr.Velké Meziříčí. Na jeho místo týž den nastoupil Václav Blecha, rodák z Horních Strakor v okrese Mladá Boleslav, který byl doposud učitelem ve Lhotce, náležející do školního okresu novoměstského. Krátce po svém příchodu do Jersína se Václav Blecha zapojil do činnosti sboru dobrovolných hasičů. Dnem 11.ledna 1903 se stal jeho náčelníkem a jednatelem, a dne 6.ledna 1904 i pokladníkem.

Ve školním roce 1903/1904 bylo výnosem c.k. zemské školní rady do školních osnov zavedeno industriální vyučování, známé spíše pod názvem ženské ruční práce. První učitelkou tohoto předmětu se na zdejší škole stala, dne 30.července 1904, Marie Gottliebová, rodačka ze Skleného.

Ze zprávy o vizitaci školy konané dne 4.března 1905 okresním školním inspektorem Ferdinandem Bednářem se však dozvídáme, že činnost učitele Blechy byla shledána méně přiměřenou a výsledky sotva dostatečné. Důsledky takovéhoto hodnocení na sebe nedaly dlouho čekat a vůči panu učiteli bylo zavedeno disciplinární vyšetřování po jehož dobu, počínaje dnem 25.září 1905, byl k jersínské škole přidělen František Procházka, dosavadní učitel školy v Černé. Pan učitel Blecha byl následně suspendován a dnem 1.června 1906 dán na trvalý odpočinek. Vzhledem ke skutečnosti, že František Procházka usiloval o návrat zpět na školu v  Černé, byl na uvolněné učitelské místo vypsán konkurz.

Koncem měsíce srpna 1906 ukončil František Procházka své působení na zdejší škole a dnem 1.září 1906 nastoupil zpět na místo učitele v Černé. Týmž dnem se novým učitelem a správcem školy v Jersíně stal Antonín Jelínek, dosavadní učitel v Osové Bítýšce. Pan učitel Jelínek se brzy po svém příchodu zapojil do činnosti jersínského sboru dobrovolných hasičů a dne 6.ledna 1907 se stal jeho jednatelem. Na zdejší škole působil do 27.února 1910.

Dne 28.února 1910 se v pořadí desátým správcem zdejší školy stal B.Milostný. Tak jako mnozí jeho předchůdci i on se aktivně zapojil do činnosti sboru dobrovolných hasičů a již následující rok, dne 6.ledna 1911, se stal jeho jednatelem. Z období působení pana učitele Milostného se krom jiných písemností zachoval i školní inventář, sepsaný dne 20.září 1913, dokládající takovéto dobové vybavení školní učebny: 16 lavic, 28 kalamářů, stůl, židle, počítadlo, 3 tabule, 3 věšáky, kříž, teploměr, rozvrh hodin, velké pravítko, školní řád, police na knihy, obraz Jeho Veličenstva, obraz Korunního prince a jeho manželky Štěpánky, věšák na houbu a křídu, hliněná kamna a dvě plivátka.

Pan učitel Milostný ukončil činnost na zdejší škole dnem 31.března 1914. Jeho nástupcem se dne 1.dubna 1914 stal Josef Uman, rodák ze Soběrazi, který doposud zastával místo učitele v Uhřínově. Učitelskou způsobilost získal studiem učitelského ústavu v Jičíně, jež úspěšně ukončil dne 28.května 1908. Poté působil jako učitel v Újezdě a Zbraslavi. Pan učitel Uman však byl dne 19.října 1914 mobilizován a poslán na frontu, kde v roce 1915 upadl do ruského zajetí. V květnu 1916 se nechal zapsat do ruských legií a v srpnu téhož roku byl Národní radou pro Rusko vyslán do továrny na výrobu střeliva v Taganrogu. Zde pracoval až do dubna 1918 kdy onemocněl a poté byl poslán do sanatoria pro československé dobrovolníky v Gelendčuku. Do nově vzniklé Československé republiky se vrátil teprve v dubnu 1919, kdy se opětovně ujal výkonu funkce správce školy.

Po dobu téměř pětileté nepřítomnosti Josefa Umana byl výkonem funkce správce školy dočasně pověřen pan učitel František Blecha. Po té, co byl dne 21.června 1915 i on povolán k výkonu vojenské služby, se dalším dočasným správcem školy dne 14.července 1915 stal František Labík, učitel v Černé. Ani tím však změny v místní škole neskončily, neboť i pan učitel Labík, vyučující již tak střídavě v Jersíně i v Černé, musel v říjnu 1917 narukovat. Výukou dětí a funkcí dočasného správce školy byla proto dnem 15.října 1917 pověřena Marie Umanová, manželka pana učitele Umana, která pak řídila chod školy až do manželova návratu v dubnu 1919. Mezi tím však, v souvislosti s rozpadem válkou vyčerpaného Rakousko-uherska,  vznikl dne 28.října 1918  samostatný československý stát. V návaznosti na tuto významnou historickou událost byly dne 8.listopadu 1918 ze školy odstraněny obrazy rakouských císařů Františka Josefa I. a Karla I.

Zanedlouho po svém návratu zpět do Jersína se pan učitel Uman zapojil též do činnosti místního sboru dobrovolných hasičů a dne 6.ledna 1920 byl zvolen do funkce jeho jednatele. Svěřenou funkci poté zastával po celou dobu svého působení v obci.

Počátkem školního roku 1919/1920 zpracoval učitel Josef Uman písemnou zprávu, která dokumentuje tehdejší stav místní školy. Podle tohoto dokumentu byla školní budova vystavěna jako škola a jejím vlastníkem je obec Jersín. U školy se nachází školní zahrada o výměře 1741 m², která slouží k výuce sadařství a zelinářství. Škola má pouze jednu učebnu a byt správce, sestávající z kuchyně, dvou světnic a komory. Byt je však natolik vlhký, že jednu ze světnic nelze obývat. Správce školy provádí úklid a vytápění učebny, za které odměnou dostává otop zdarma. Školní budova je pojištěna u Moravsko-slezské vzájemné pojišťovny v Brně na částku 3380 K. Ve škole je učitelská knihovna čítající 30 svazků a žákovská knihovna s 80-ti svazky. Při obhlídce však byly mnohé knihy pro nadměrné opotřebení vyřazeny. Škola téměř nemá učebních pomůcek a ty které zde jsou, jsou velmi zastaralé. Dopolední výuka žáků začíná v 9 hodin, odpolední výuka ve 13 hodin. Učitelem náboženství je římskokatolický kaplan A. Žáček, vedený v Chlumku, zatimní učitelkou ženských ručních prací Jarmila Krámská, vedena v Černé, a učitelkou industriálního vyučování Marie Gottliebová, vyučující taktéž v Černé. Panu učiteli Umanovi bylo v té době přiznáno služné ve výši 1600 K a čtyři příplatky po 200 K, celkem tedy 2400 K měsíčně.

Dnem 31.července 1924 ukončil pan učitel Josef Uman své působení na zdejší škole a odešel na místo řídícího učitele v Dolních Heřmanicích. Jeho nástupcem se stal jednatřicetiletý Albín Mikunda, rodák z Horních Heřmanic. Tento v pořadí již dvanáctý správce místní školy získal učitelskou praxi na škole v Rudíkově, poté v rodných Horních Heřmanicích a naposledy v Uhřínově. Krátce po svém příchodu do Jersína zde založil obecní kroniku, kterou pečlivě vedl po celou dobu svého působení v obci. Mimo to se stal činným členem sboru dobrovolných hasičů a dne 6.ledna 1925 i jeho jednatelem. Na zdejší škole setrval 6 let a poté, dnem 1.září 1930, nastoupil na místo řídícího učitele v Radostíně.

Na uvolněné místo správce jersínské školy byla dnem 30.srpna 1930 dočasně ustanovena paní učitelka Marie Dvořáková, rodačka z Velkého Meziříčí. Po necelém půl roce, dne 3.února 1931, však z Jersína odešla a na její místo byl týmž dnem ustanoven Ludvík Malec, rodák z Martinic. Pan učitel Malec působil v Jersíně do 31.srpna 1933, kdy odešel na školu do Pavlínova.

Dne 31.srpna 1933 byl dočasným správcem jersínské školy ustanoven Jaroslav Kašpar, učitel z Měřína. Pan učitel Kašpar však setrval na zdejší škole pouze jeden školní rok a dnem 1.srpna 1934 byl vystřídán Františkem Malouškem, rodákem z Oslavice u Velkého Meziříčí. Avšak i pan učitel Maloušek působil v Jersíně pouze krátce a dnem 1.září 1935 jej nahradil Václav Juříček, učitel z Měřína. Po roce, dne 27.srpna 1936, pan učitel Juříček Jersín opustil a na uvolněné místo byl týmž dnem ustanoven definitivní správce školy Alois Horký, rodák z Dědkova.

Společně s funkcí řídícího učitele převzal Alois Horký  i funkci obecního kronikáře. Kroniku však převzal ve stavu v jakém ji v roce 1930 zanechal pan učitel Albín Mikunda. Proto s využitím informací od sousedů, zejména však od Josefa Krčála z č.p.26, dopsal události z let 1930 až 1936, a poté kroniku pečlivě vedl i v následujících letech. Krátce po svém příchodu do obce se Alois Horký stal též činným členem sboru dobrovolných hasičů a dnem 6.ledna 1937 též jeho jednatelem. V roce 1958 založil pan učitel Horký novou školní kroniku, v jejímž vedení pak jeho následovníci pokračovali až do 30.června 1984, kdy byla jersínská škola zrušena. Alois Horký působil v obci dlouhých 22 let a stal se tak nejdéle vyučujícím jersínským učitelem, aby poté, dne 20.srpna 1958, odešel působit do Střížova.

Dnem 1.září 1958 nastoupil na uvolněné místo ředitele jersínské školy František Trupl. Učitelskou praxi získal na národních a měšťanských školách v jihlavském okrese, přičemž naposledy zastával funkci ředitele školy ve Vyskytné u Jihlavy. Pan učitel Trupl působil v obci do 31.srpna 1961, kdy odešel, z rodinných důvodů, vyučovat na základní devítiletou školu v jihočeské Třeboni.

Po odchodu Františka Trupla byla, dnem 1.září 1961, funkcí ředitele školy pověřena paní učitelka Ivana Holubářová. Funkci však zastávala pouze dočasně, a již 12. prosince 1961 na školu nastoupil pan učitel Josef Málek, který poté řízení školy převzal a tuto dovedl k nejvýraznějším změnám v její historii. První významná změna nastala dne 1. září 1975, kdy byla zdejší škola reorganizována na školu jednotřídní se čtyřmi postupnými ročníky, přičemž k ní byla připojena i Základní devítiletá škola v Arnolci. Druhá významná změna nastala dne 1. září 1976, kdy byla dosavadní jednotřídka  přeměna na školu dvojtřídní.

Pan učitel Málek působil na zdejší škole celých 16 let a poté, dnem 31. srpna 1977, odešel na funkci ředitele Základní devítileté školy ve Velkém Beranově. Novou ředitelkou dvojtřídky se dne 1. září 1977 stala paní učitelka Miloslava Čápová, která do Jersína přišla ze Staje, kde byla škola uzavřena. Ve funkci setrvala do 31. srpna 1980, kdy školu ze zdravotních důvodů opustila. Její nástupkyní se dne 1. září 1980 stala paní učitelka Marie Svátková, která zde doposud vedla výuku 1. a 2. ročníku. Funkci vykonávala do 30. června 1984, kdy byla škola v Jersíně zrušena.

Jersínská škola byla zrušena po téměř 112 letech své existence, během které se významně zapsala do společenského a kulturního života obce, a stala se neodmyslitelnou součástí života mnoha generací místních i přespolních obyvatel.