Rombaldo XIII., hrabě Collalto

Rod Collalto et San Salvatore byl jedním z nejstarších a nejmocnějších šlechtických rodů v severní Itálii, jehož počátky jsou kladeny do období 10. století. Své jméno rod odvozoval od hradu Collalto ležícího v údolí řeky Piavy a hradu San Salvatore v blízkosti Benátek.

Významnou osobností pocházející z tohoto rodu  byla blahoslavená Juliána, jejíž ostatky jsou od roku 1915 uloženy v zámeckém kostele v Brtnici. Dalším významným členem tohoto rodu byl hrabě Marco Carolo I., který působil ve službách českého krále Karla IV. u dvora papeže Inocence VI.

Zakladatelem moravské větve se stal Rombaldo XIII., hrabě Collalto, který se narodil v roce 1575 v italské Mantově jako syn Antonína, hraběte Collalto, generála Benátské republiky. V mládí byl Rombaldo z Benátek vypovězen, načež se dal do služeb Ferdinanda Štýrského, jemuž prokázal cenné služby nejen jako vyslanec v  Bánské Bystrici, v Mikulově, Římě a Madridu, ale i jako vojevůdce na Rýnu. Za věrné služby císaři Ferdinandovi II. byl v roce 1624 jmenován prezidentem dvorní válečné rady. V roce 1630 byl v hodnosti polního maršála pověřen funkcí vrchního velitele ve válce o mantovské dědictví v severní Itálii. Zde však těžce onemocněl a zanedlouho, dne 19.listopadu 1630, cestou do Vídně skonal ve švýcarském městě Chur.