Rychta, rychtáři a starostové v Jersíně

První písemná zmínka o jersínské rychtě pochází z roku 1556, kdy Ferdinand I. potvrdil Vratislavovi z Pernštejna vlastnictví obce Jersín se zákupní rychtou. Podle dochovaných záznamů zde byl v roce 1585 zákupním rychtářem Jan Kříž, který vrchnosti platil 1 zlatý úroku. Spolu s jinými sousedy odváděl také desátek jarý i ozimý, a z nově přistavěného mlýna dával o sv.Jiří a sv.Václavu úrokem 9½ groše. Rod Křížů si nepřetržité zákupní rychtářství podržel až do roku 1672.

Dne 8.září 1672 odkoupil jersínskou rychtu s veškerým příslušenstvím hrabě Collalto, který rychtáři Tobiáši Křížovi vyplatil 816 zlatých 40 krejcarů. Rychtu proměnil na dvůr, ke kterému připojil nejen 45 měr polností náležejících do té doby k hospodářství Tobiáše Foreitera, ale také pozemky z vykácených lesů. Za sídlo dvora bylo vybráno Foreiterovo stavení.

V roce 1875 se Jersín stal samostatnou obcí náležející do politického a soudního okresu Velké Meziříčí. Od této doby bylo v Jersíně voleno obecní zastupitelstvo v čele se starostou a dvěma radními, a obec vedla vlastní písemnou agendu, která se ve značné míře zachovala až do dnešních dnů.