Jersín po zrušení nevolnictví

Dne 1.listopadu 1781 vydal císař Josef II. dlouho očekávaný patent o zrušení nevolnictví. Na jeho základě se mohli poddaní volně stěhovat po celé zemi a nemuseli již žádat vrchnost o souhlas k uzavření sňatku. Zrušení nevolnictví ale neznamenalo okamžitý zánik robotní povinnosti. Existovala zde však možnost vykoupit se z roboty za určitou finanční částku, která v té době činila rovných 200 zlatých a 56 krejcarů ve stříbře z každého lánu půdy. Povinnost roboty byla zrušena teprve rozhodnutím Moravského zemského sněmu dne 1.července 1848, které bylo následně schváleno Říšskou radou ve Vídni, jež vydala zákon o zrušení veškerého poddanství. Celý proces byl pak završen 15.října 1848, kdy císař Ferdinand vydal manifest o zrušení roboty.

V tomto období začíná také významně narůstat počet obyvatel Jersína. Zatímco v roce 1790 zde žilo 243 obyvatel ve 32 domech, v roce 1842 to bylo již 306 obyvatel v 37 domech, a v roce 1890 celých 348 obyvatel ve 49 domech.

V roce 1866 však Jersín zasáhla epidemie cholery. Přesto, že trvala pouze šest týdnů, vyžádala si zde 16 lidských životů. Prvními oběťmi se dne 21.srpna stali sedmdesátiletý Josef Krausart a dvanáctiletá Josefa Krausartová, oba z domu č.5. Další obětí se stala Marie Kudrnová z č.7, Veronika Paulová z č.4, František Čížek z č.8, František Kudrna z č.7, Eleonora a Veronika Holoubková z č.18, Matyáš Novotný z č.25, Josef Krčál z č.26, Josefa Vetchá z č.9, Jan Tlučhuba a Josefa Tlučhubová z č.27, Johan Cejnek z č.10, Eduard Coufal z č.12, a jako poslední této zákeřné chorobě podlehla dne 5.října Kateřina Čížková z č.29. Většina zesnulých byla zaopatřena kaplanem Františkem Komárkem a pohřbena farářem Janem Vaňkem.

V roce 1875 se Jersín stal samostatnou obcí náležející do politického a soudního okresu Velké Meziříčí. Od této doby bylo v Jersíně voleno obecní zastupitelstvo v čele se starostou, a obec vedla vlastní písemnou agendu, která se ve značné míře zachovala až do dnešních dnů. Můžeme se tak například dozvědět, že 16.února 1888 obecní zastupitelstvo vypracovalo „souhrnný výkaz veškerého jmění obce Jersína koncem roku 1887“. V kapitole „jmění nemovité“, část „stavení“ byla vykázána obecní pazderna za 150 zlatých a škola v ceně 6000 zlatých. V části „pozemky“ byly v takzvané dolno-rakouské výměře zaneseny role o ploše 1 jitro a 1373 sáhů s čistým výnosem 4 zlaté 83 krejcarů, 463 sáhů zahrad s výnosem 1 zlatý 62 krejcarů, 3 jitra a 620 sáhů luk o výnosu 11 zlatých 53 krejcarů, 1173 sáhů pastviska s výnosem 3 zlaté 51 krejcarů, 14 jiter a 115 sáhů neplodné půdy a 4 jitra 36 sáhů rybníků, vynášejících 15 zlatých 28 krejcarů. Celkem tedy obec v tomto období vlastnila 24 jiter a 580 sáhů pozemků o výnosu 36 zlatých 77 krejcarů. Jako „jmění movité“ obecní zastupitelstvo vykázalo veřejné cenné papíry v hodnotě 50 zlatých a potvrdilo, že nemá žádných vkladů či hotovosti, soukromých půjček, spravedlností, dluhů ani jiných závazků. Zpracovaný výkaz podepsal starosta Josef Krčál, radní Jakub Pohanka a výborové Jiří Klimeš, Jan Vaněk a František Tichý.

Dne 10.května 1881 uzavřel korunní princ arcivévoda Rudolf sňatek s princeznou Štěpánkou Belgickou. U příležitosti této významné události se v Jersíně konala velká slavnost spojená s vysazením památných lip. Stromky vlastnoručně vypěstoval místní rolník František Rojka, který pak společně s učitelem Františkem Kaniou a podruhem Františkem Cejnkem zasadil čtyři lípy u staré kaple. Další tři vypěstované stromky František Rojka daroval Antonínu Šupkovi, hospodáři v čp.15, a zbylé dva věnoval k vysazení u kovárny.

Výsadbě stromků se v tento den věnovala i školní mládež. Ve školní zahradě byla vysazena jabloň a švestka, a v horní zahradě jabloň a dvě třešně. Tyto tři stromky dětem věnoval František Procházka, učitel v Pavlínově.

Za nedlouho po té, 31.května 1888, zpracovalo jersínské obecní zastupitelstvo „seznam jmění nemovitého koncem roku 1887“. Z dokumentu se dozvídáme, že obecní pazderna nesoucí č.2, je pronajímána za částku 4 zlaté 50 krejcarů ročně, a škola s č.50 má výměru 127 sáhů. Správce školy v té době bezplatně užíval cestu, roli, zahradu a dvě pastviny, zatím co dvě zahrady v trati nazvané „ křenice a kroužky“ mu byly obcí pronajaty za 50 krejcarů ročně. Obecní rybník s výměrou 1264 sáhů a čistým výnosem 6 zlatých 80 krejcarů byl pronajat za 40 zlatých ročně a rybník „v lázích“ o výměře 2 jitra 370 sáhů s čistým výnosem 8 zlatých 48 krejcarů, byl pronajat za 45 zlatých ročně. Jedenáct zahrádek obec pronajala za ročních 6 zlatých, avšak pastva „za skalkou“ se užívala všeobecně od starodávna, stejně jako pastvy „nad kopci pod mlejnem“ a „k utopeným sádkům“. Za to louka „nad kopci pod mlejnem“ byla pronajata za ročních 55 zlatých a 20 krejcarů. Správci školy, který vykonával pro obecní zastupitelstvo písařství, však byly dány do užívání role ležící v tratích „za skalkou“, „kopcovatý“, „nad kopci pod mlejnem“ a v téže trati i pastva, zdarma. Obec Jersín tedy v roce 1887 pronajímala vlastní pozemky za roční částku 151 zlatých a 30 krejcarů. Ostatní položky obecního majetku, které byly tvořeny jednotlivými úseky cest a potoků, pronajímány nebyly. Zpracovaný seznam opět podepsal starosta Josef Krčál, radní Jakub Pohanka a za výbor Jiří Klimeš, Jan Vaněk a František Tichý.

Evidenci majetku obce byla v Jersíně věnována úzkostlivá pozornost i v následujících letech. Díky tomu se z inventáře „kmenového jmění obce Jersína koncem roku 1890“, zpracovaného 16.března 1891 dozvídáme, že v té době již obec vlastnila i kolnu na stříkač v ceně 150 zlatých a stříkač s nářadím za 400 zlatých. Výměra obecních pozemků však nedoznala v tomto období změn. Zpracovaný inventář podepsal starosta Jan Vaněk, radní František Tichý a za výbor F.Fiala a František Vetchý.

Další „Inventář kmenového jmění obce Jersína“ byl zpracován dne 22.prosince 1897 a oproti předchozímu dokumentu nedoznal změn. Pouze u obecní pazderny je učiněna poznámka, že v této bydlí obecní sluha a chudí. Inventář podepsal starosta Jan Vaněk, obecní radní Jiří Klimeš a Antonín Sobotka, a dále členové výboru František Vetchý, Josef Vaněk, Josef Krčál a Eduard Koudela. Na čelní straně inventáře však učinil starosta Jan Vaněk 16.prosince 1899 vlastnoruční poznámku dokládající, že „v položkách inventáře nenastaly jiné změny, leč že nájemné z obecních pozemků dle nového pronájmu obnáší pouze část 20 zlatých a 50 krejcarů“. U data zpracování inventáře je navíc dopsáno, že tento platí i pro roky 1898, 1900-1903, 1904 a 1905.

Dne 25.listopadu 1906 se Jan Mutl z č.p.39 zúčastnil jednání představenstva obce. Zde se svým podpisem před starostou Josefem Tichým a členy výboru Františkem Fialou a Eduardem Koudelou zavázal, že bude můstek u nově postaveného splavu udržovat vždy v dobrém stavu a veškeré nezbytné opravy nechá provést na své vlastní náklady.

Na 6.prosince 1906 bylo svoláno shromáždění obecního výboru v Jersíně, kterého se mimo starosty Josefa Tichého a osmi členů obecního výboru a představenstva zúčastnil i ředitel velkostatku Černá F.Schlapal a lesmistr velkostatku S.Haloun. Shromáždění se sešlo k projednání možností výstavby spojovací silnice od obce Nadějov přes Jersín k silnici spojující obce Černá a Meziříčko, s možným průtahem do Měřína. V průběhu jednání se rokovalo zejména o trase budoucí silnice, vyrovnání všech na stavbě zainteresovaných subjektů a výši finančních příspěvků na stavbu. Obecní výbor se současně usnesl, že silnice bude budována tak, aby vyhovovala požadavkům na silnici 2.třídy, a schválil podání žádosti o povolení stavby. Zápis z jednání provedl zapisovatel Antonín Jelínek.

11.dubna 1907 projednávala schůze obecního výboru a obecního představenstva otázku obsazení místa polního hlídače. Tímto se nakonec za plat 68 korun ročně stal Jan Fiala, který měl kromě uvedeného platu obdržet i 10 haléřů „za každé udání jednotlivého případu“ a 1 korunu na cestu k přísaze. Jan Fiala byl seznámen s podmínkami služby a svůj souhlas stvrdil vlastnoručně namalovanými třemi křížky. Protokol o schůzi pak podepsal starosta Josef Krčál a dále František Fiala, Eduard Koudela, zapisovatel Antonín Jelínek a František Novotný, který pravost „podpisu“ polního hlídače Jana Fialy ověřil.

K velmi důležitému jednání se jersínský obecní výbor sešel dne 14.dubna 1907 o šesté hodině odpolední. Na programu schůze totiž byla, dle nařízení c.k. okresního hejtmanství číslo 3679 ze dne 10.dubna 1907 a podle §18 říšského volebního řádu, volba dvoučlenné volební komise pro volby do říšské poslanecké sněmovny. Pro případ nepředvídané události bylo navíc uloženo zvolit i stejný počet náhradníků. V průběhu samotného jednání výboru byl členem volební komise zvolen Josef Krčál z č.26 a Josef Pohanka z č.6. Náhradníky byli zvoleni František Novotný z č.25 a Josef Hájek z č.2. Jména zvolených členů volební komise a jejich náhradníků byla následně oznámena c.k. okresnímu hejtmanství společně s předložením výpisu z protokolu o jednání obecního výboru. C.k. okresní hejtmanství poté jmenovalo volebního komisaře pro volbu do poslanecké sněmovny říšské rady, jímž se pro zdejší volební místo stal mlynář František Fiala. Vlastní volba  měla v Jersíně proběhnout dne 14.května 1907, v domě č.p.1, a doplňovací volba dne 23.května.

V průběhu pokračujícího rokování zvolil obecní výbor i člena měřínského zdravotního výboru za obec Jersín, kterým se jednohlasně stal František Klimeš, truhlářský mistr a prohlížitel mrtvol. Následně byla vzata na vědomí zpráva o pronájmu obecních luk na tři roky a obou obecních rybníků na šest let, vše za dřívější ceny. Současně bylo povoleno odprodat místo potřebné ke stavbě dvou stodol a to Františku Vetchému z č.38 a Janu Holáskovi z č.5. Františku Vetchému bylo z obecního majetku prodáno celé potřebné místo dlouhé 12m a široké 9m, Janu Holáskovi byly prodány pouze chybějící 3m². Protokol sepsaný při shromáždění obecního výboru podepsal starosta Josef Tichý a zapisovatel Antonín Jelínek.

Dne 12.března 1908 jersínský obecní výbor opětovně projednával výstavbu silnice od hranic Nadějova k silnici Meziříčko-Černá. V průběhu jednání se všechny zainteresované strany zavázaly, že veškeré pozemky potřebné ke stavbě této silnice postoupí zcela zdarma, přičemž jako náhradu obdrží část staré cesty přiléhající k jejich pozemkům. Pouze Karel Kocián z č.p.44 si za odstoupený pozemek vymínil jiný, a to obecní, v téže výměře a nebo peněžitou úhradu. Při této příležitosti vznesl svůj požadavek také Josef Dočkal, který se za odstoupení vlastního pozemku dožadoval přidělení pozemku obecního ke stavbě kolničky a stodůlky. Protokol o schůzi obecního výboru podepsali starosta Josef Tichý, radní František Fiala, zapisovatel Antonín Jelínek a dále Antonín Mutl, Anton Sobotka, František Polák, Josef Hájek, František Novotný, Josef Dočkal, František Klimeš, Václav Vala, Josef Pohanka, Bohumil Běhal, Josef Čížek, Jan Hájek, Jan Vaněk, Jan Halásek a Karel Kocián.